Dlouhodobé a krátkodobé ošetřovné: podmínky, nárok a praktické příklady
Péče o nemocného člena rodiny může být pro zaměstnance náročná nejen časově, ale i finančně. Český sociální systém proto umožňuje čerpat dvě formy ošetřovného – dlouhodobé a krátkodobé. Jaké jsou podmínky jejich získání, kdo má na ošetřovné nárok a kdo naopak nikoliv? Přehledně si vysvětlíme obě varianty a doplníme je praktickými příklady.
Dlouhodobé ošetřovné
Dlouhodobé ošetřovné je určeno pro situace, kdy si zdravotní stav pacienta vyžaduje dlouhodobou domácí péči. Tato dávka pomáhá rodinným příslušníkům zajistit finanční stabilitu během doby, kdy se musí o nemocného starat.
Podmínky pro získání dlouhodobého ošetřovného
Aby měl zaměstnanec nárok na dlouhodobé ošetřovné, musí být splněny následující podmínky:
- Ošetřovaná osoba musela být hospitalizována minimálně 4 dny a její zdravotní stav vyžaduje poskytování další péči, alespoň 30 kalendářních dnů
- Ošetřující lékař musí potvrdit nutnost dlouhodobé péče.
- Zaměstnanec, který ošetřovné čerpá, musí být účasten nemocenského pojištění.
- Ošetřovaná osoba musí dát souhlas s péčí konkrétní osoby.
Ošetřovné nelze čerpat, pokud byla hospitalizace potřebná jen kvůli diagnostickým vyšetřením nebo zákrokům, které nebylo možné provést ambulantně. Jinými slovy, pacient musí být v nemocnici kvůli samotné léčbě, ne pouze kvůli vyšetření.
Výjimkou jsou lidé v nevyléčitelném stavu, kteří potřebují paliativní péči a dlouhodobou péči doma. V takovém případě není nutná předchozí hospitalizace a o potřebě této péče rozhoduje ošetřující lékař. Pro nárok na dlouhodobé ošetřovné musí být ošetřující osoba účastna nemocenského pojištění. U zaměstnanců je podmínkou účast na pojištění alespoň 90 kalendářních dnů v posledních 4 měsících před nástupem na ošetřovné. U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) je nutná dobrovolná účast na nemocenském pojištění po dobu minimálně 3 měsíců před nástupem na ošetřovné; během čerpání dávky nesmí OSVČ osobně vykonávat svou činnost.
Dlouhodobé ošetřovné lze čerpat maximálně 90 kalendářních dnů od vzniku potřeby péče. Během této doby se mohou pečující osoby střídat, vždy však po celých dnech a se souhlasem ošetřované osoby.
Kdo může dlouhodobé ošetřovné čerpat?
Dávka je určena především pro:
- Manžela/manželku, registrovaného partnera,
- rodiče a prarodiče, druh/družka
- děti a vnoučata,
- sourozence,
- snachu nebo zetě,
- případně jinou osobu žijící ve společné domácnosti.
Kdo nárok nemá?
Na dlouhodobé ošetřovné nemají nárok:
- Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které si neplatí nemocenské pojištění.
- Zaměstnanci v tzv. nekolidujícím zaměstnání, kteří neodvádějí nemocenské pojištění.
- Ti, kteří nepečují o osobu s uznanou potřebou dlouhodobé péče.
Doba a výše podpory
- Ošetřovné lze pobírat až 90 dní, a začíná běžet prvním dnem vzniku potřeby dlouhodobé péče
- Výše dávky činí 60 % denního vyměřovacího základu.
Praktický příklad
Paní Marie se stará o svého manžela, který byl hospitalizován po vážné operaci srdce. Lékaři doporučili několikaměsíční domácí rekonvalescenci. Marie si proto požádala o dlouhodobé ošetřovné, aby se mohla o manžela starat bez obav o ztrátu příjmu.
Krátkodobé ošetřovné
Krátkodobé ošetřovné slouží k péči o nemocné členy rodiny v případech, kdy jejich zdravotní stav nevyžaduje dlouhodobou péči, ale přesto je nutná dočasná přítomnost pečující osoby.
Podmínky pro získání krátkodobého ošetřovného
- Ošetřovaný je nemocné dítě do 10 let, případně jiný člen domácnosti, jehož zdravotní stav vyžaduje krátkodobou péči.
- V případě nemoci či úrazu staršího dítěte, staršího 10 let (či starší osoby obecně) náleží ošetřovné, pokud je jeho ošetřování podle ošetřujícího lékaře nezbytné.
- Školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno pro nepředvídatelnou událost (např. z důvodu havárie, epidemie, přírodní katastrofy),
- Jinou osobu, jejíž zdravotní stav vyžaduje ošetřování
- Rodiče, prarodiče, dítě, vnuka, manžela/manželku, registrovaného partnera nebo jejich rodiče
- Osobu, která s vámi žije ve společné domácnosti
- Ošetřující lékař vystaví rozhodnutí o potřebě ošetřování.
- Pečující osoba je zaměstnancem účastným na nemocenském pojištění.
Jak dlouho lze pobírat ošetřovné?
- Standardně maximálně 9 dní.
- Rodiče-samoživitelé mohou čerpat až 16 dní, pokud mají v trvalé péči dítě do 16 let.
- Během tohoto období je možné se s jinou osobou jednou vystřídat.
Podmínkou nároku na ošetřovné je také společná domácnost.
To neplatí v případě ošetřování nebo péče o:
- vašeho příbuzného v přímé linii,
- vašeho sourozence,
- manžela/manželku,
- registrovaného partnera / registrovanou partnerku,
- rodiče manžela/manželky,
- rodiče registrovaného partnera / registrované partnerky.
Kdo má nárok na ošetřovné?
Od roku 2025 se okruh čerpatelů ošetřovného rozšířil. Nově ho mohou dostat i OSVČ a dohodáři za určitých podmínek:
- Zaměstnanci v pracovním poměru.
- Dohodáři (pokud z dohody o pracovní činnosti platí nemocenské pojištění).
- OSVČ, pokud si dobrovolně platí nemocenské pojištění, alespoň 3 měsíce
Ošetřovné lze čerpat pouze v případě, že pečujete o blízkou osobu. Výjimkou jsou děti, na které už někdo pobírá rodičovský příspěvek, mateřskou nebo dlouhodobé ošetřovné – v těchto případech nenáleží.
Kdo nárok nemá?
- OSVČ, pokud si neplatí nemocenské pojištění.
- Zaměstnanci pracující na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti bez účasti na nemocenském pojištění.
Doba a výše podpory
- Krátkodobé ošetřovné lze čerpat maximálně 9 dní (osamělí rodiče až 16 dní).
- Výše dávky činí 60 % denního vyměřovacího základu.
Praktický příklad
Pan Novák má sedmiletého syna, který onemocněl chřipkou. Lékař mu vystavil potvrzení o potřebě domácí péče na sedm dní. Pan Novák si u zaměstnavatele požádal o krátkodobé ošetřovné, aby mohl se synem zůstat doma a pečovat o něj.
Shrnutí
Dlouhodobé i krátkodobé ošetřovné slouží k podpoře osob pečujících o nemocné rodinné příslušníky, ale mají rozdílné podmínky i dobu čerpání. Dlouhodobé ošetřovné je vhodné pro závažné případy vyžadující domácí péči po hospitalizaci a lze ho pobírat až 90 dní. Krátkodobé ošetřovné se vztahuje na běžné nemoci dětí nebo jiných členů domácnosti a lze ho čerpat maximálně 9 dní.
Vždy je důležité zkontrolovat, zda splňujete podmínky pro čerpání, a včas podat žádost u svého zaměstnavatele či příslušné instituce.
Příklady – krátkodobé ošetřovné
Může ošetřovat babička svého vnuka v případě, že s ním nežije ve společné domácnosti?Ano, babička má nárok na ošetřovné při péči o svého vnuka, pokud je účastna nemocenského pojištění (vykonává pojištěné zaměstnání).
Může čerpat ošetřovné na dítě v případě jeho nemoci 9 kalendářních dnů matka dítěte a pokračovat na stejné dítě dalších 9 dnů čerpání ošetřovného otec dítěte? Bude mít otec dítěte nárok na dávku ošetřovného?Nejdelší doba pro čerpání ošetřovného činí 9 kalendářních dnů u zaměstnance, u samoživitele až 16 kalendářních dnů. Podpůrčí doba u ošetřovného začíná od prvního dne potřeby ošetřování nebo péče. Otci tedy v tomto případě nárok na dávku ošetřovného nevznikne, protože podpůrčí doba 9 dnů ošetřování byla již vyčerpána.
Má matka, která pobírá rodičovský příspěvek a současně vykonává práci v zaměstnání (které je pojištěnou činností), nárok na ošetřovné?Matka má nárok na ošetřovné,. Pobírání rodičovského příspěvku není překážkou pro nárok na ošetřovné ze zaměstnání, ze kterého dávka náleží.
Mají nárok na ošetřovné zaměstnanci, kteří pracují na dohodu o provedení práce? Nemají. Nárok na ošetřovné nevzniká u zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti či dohody o provedení práce.
Střídání rodičů při ošetřování nemocného dítěte. Matka začala ošetřovat nemocné dítě od 1. února. Po 4 dnech (tj. 4. února) se musela vrátit do zaměstnání a ošetřování převzal otec od 5. února. Matka předá svému zaměstnavateli tiskopis "Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče)" s vyplněnou částí B, kde uvede otce jako osobu, která péči přebírá. Otec vyplní tiskopis "Žádost o ošetřovné osoby, která převzala ošetřování (péči)" a předá jej svému zaměstnavateli spolu s "Rozhodnutím o ukončení potřeby ošetřování (péče)", které vystaví ošetřující lékař dítěte.
Poznámka: Rodiče se mohou v ošetřování vystřídat pouze jednou během jednoho případu ošetřování.
Ošetřování dítěte prarodičem. Dítě onemocnělo a jeho babička, která s ním žije ve společné domácnosti, se rozhodla o něj pečovat. Babička si nechá od ošetřujícího lékaře dítěte vystavit "Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče)" a předá jej svému zaměstnavateli. Poznámka: Podmínkou nároku na ošetřovné je společná domácnost s ošetřovanou osobou. Tato podmínka se nevztahuje na rodiče pečující o své dítě mladší 10 let, ale pro prarodiče je společná domácnost nezbytná.
Uzavření školy z nepředvídatelných důvodů. Škola, kterou dítě navštěvuje, byla neočekávaně uzavřena kvůli havárii od 16. do 22. března. Rodič si nechá od školy vystavit tiskopis "Žádost o ošetřovné při péči o dítě do 10 let z důvodu uzavření výchovného zařízení (školy)". Pokud se rodiče chtějí v péči vystřídat, vyplní každý svou část tiskopisu a předají jej svým zaměstnavatelům.
Poznámka: Podmínkou nároku na ošetřovné je nepředvídatelnost důvodu uzavření školy, jako je havárie nebo epidemie. Plánované uzavření školy (např. ředitelské volno) nárok na ošetřovné nezakládá.
Ošetřování dítěte rodičem samoživitelem. Osamělá matka pečuje o osmileté dítě, které onemocnělo. Potřeba ošetřování trvá 21 dní. Matka má nárok na ošetřovné po dobu až 16 kalendářních dnů, protože je osamělá a pečuje o dítě mladší 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku. Zbývajících 5 dní bude muset řešit jiným způsobem, například čerpáním dovolené nebo neplaceného volna.
Příklady – dlouhodobé ošetřovné
Má nárok na dlouhodobé ošetřovné druh/družka ošetřované osoby? U druha/družky je podmínkou nároku shodné místo trvalého pobytu s ošetřovanou osobou. Jde-li o cizince, je také nutné shodné místo hlášeného pobytu v České republice nebo obdobného pobytu v cizině, a to po dobu alespoň 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo dni prvního převzetí této péče. U osob bez přímého příbuzenského vztahu je zákonem stanovena podmínka společné domácnosti a společného místa trvalého pobytu s osobou, které je poskytována celodenní péče.
Kdy má pojištěnec nárok na další dlouhodobé ošetřovné? Pojištěnci může vzniknout nárok na další dlouhodobé ošetřovné nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne, za který měl naposledy při stejné potřebě dlouhodobé péče nárok na výplatu dlouhodobého ošetřovného.
Prodlužuje se podpůrčí doba u dlouhodobého ošetřovného o dobu hospitalizace ošetřované osoby? Podpůrčí doba u dlouhodobého ošetřovného začíná prvním dnem vzniku potřeby dlouhodobé péče a končí dnem, ve kterém končí tato potřeba péče. Podpůrčí doba však trvá nejdéle 90 kalendářních dnů. Dlouhodobé ošetřovné se nevyplácí za kalendářní dny, kdy trvala hospitalizace ošetřované osoby, s výjimkou prvního a posledního kalendářního dne hospitalizace. Podpůrčí doba se tedy o dobu hospitalizace ošetřované osoby neprodlužuje.
Kolik dnů je nutná doba hospitalizace ošetřované osoby pro nárok na dlouhodobé ošetřovné? Léčebná péče musí být poskytována alespoň 4 kalendářní dny po sobě jdoucí. Za den hospitalizace se považuje též den přijetí ošetřované osoby do zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče a den propuštění z takového zařízení.
Hospitalizace není vyžadována u osoby v inkurabilním neboli nevyléčitelném stavu, který vyžaduje poskytování paliativní péče a dlouhodobé péče v domácím prostředí.
